jidel

Jak jedí čeští celiatici v zaměstnání?

Je jasné, že dietní stravování v práci, činí komplikace velké většině celiatiků u nás. Jak se takto nemocní lidé stravují v zaměstnání, zjišťovala pomocí dotazníků u 40 nemocných ve studii „Spotřební koš celiatiků a rozdíly ve stravování“ Eva Tripská na zlínské univerzitě.

Dotazování si mohli vybrat ze sedmi možnosti:

A – vařím si doma, když se vrátím ze zaměstnání

• B – vařím si doma na následující den

• C – vařím si doma a jídlo si beru do práce

• D – chodím do závodní (školní) jídelny kde mi vycházejí vstříc

• E – chodím pravidelně do restaurace, kde jsem domluvený s personálem

• F – chodím nepravidelně do restaurace a vybírám si jídla, která by měla být

vhodná pro BD a jen upozorním kuchaře

• G – jiná možnost

Jenom jeden ze způsobů stravování uvedlo 55 procent dotázaných. Zbylých 45 procent potom volí více možností  podle situace. (Odpovědi tedy přesahují 100 procent). Celkem 55 procent všech respondentů si však vaří doma, 30 procent se stravuje nepravidelně v restauracích, 30 procent si připravuje jídlo předem a bere si ho do práce. 13 procent si pravidelně chystá dietní jídlo na následující den, jen 10 procent celiatiků se stravuje v jídelnách. O nedobré situaci s bezlepkovou dietou v restauracích svědčí i to, že pouze jeden respondent ze 40 dotázaných uvedl, že jí pravidelně v restauraci. 20 procent pak tvrdí, že využívá jinou, nespecifikovanou možnost stravování.

„Z výsledků je zřejmé, že stravování celiatiků v zařízeních veřejného stravování a restauracích není u nás běžné. Je jisté, že velkou roli v tom také hraje nedůvěra a nejistota pacientů, zda jídlo v těchto v zařízeních bude skutečně připraveno odborně a dokonale proškoleným personálem,“ komentuje výsledky autorka studie.

Zdroj: E.Tripská, Spotřební koš celiatiků a rozdíly ve stravování, Zlín, Univerzita T.Bati, 2010, Foto: wikimedia commons, MyName (Slp1)