medicine-848503

Kdo a proč je náchylný k celiakii?

Jak víme, počet lidí, u kterých propukne celiakie, v posledních desetiletích stále narůstá. Jedná se o velice komplexní problém a pro vědce je stále velice obtížné specifikovat, co stojí v pozadí tohoto nárůstu. Přibližme si několik zajímavých studii z nedávných let, které vypracovaly vědecké týmy z různých částí světa.

První zajímavé srovnání nabízí studie týmu profesora Hyotyho zabývající se oblastí Karélie, která dnes patří Finsku a Rusku. Na základě reálného sběru dat bylo zjištěno, že celiakie se projevuje přibližně u 1 % dětí ve finské části a u pouhých 0,2 % v ruské. Tento příklad je naprosto unikátní, protože podmínky jednoznačně vylučují, že by se na každé straně hranice rodily děti s výrazně odlišným genofondem, když se v minulosti jednalo o jednotnou oblast. Proč jsou ruské děti méně náchylné, když konzumují zpravidla mnohem více pšenice? Odhalila to až hloubková analýza lokálního prachu a vody. Domácnosti ruské části Karélie jsou mnohem více přesyceny různými mikroorganizmy a potencaiálními alergeny, což se ve finále projevuje nižší náchylností k alergickým reakcím, ale také k celiakii. Na druhou stranu je u Rusů mnohem častější výskyt onemocnění dýchacích ústrojí.

Další studie se již zabývají bifidobakteriemi, jejichž přítomnost v těle vede ke snížení náchylnosti k imunitní reakci na lepek. Přirozeně se bifidobakterie vyskytují v mateřském mléce a jsou jeho prostřednictvím předávány kojencům. Španělská národní výzkumná rada (IATA-CSIC) ve své studii vypozorovala zajímavou skutečnost, že mateřské mléko žen žijících na vesnici je bohatší na bifidobakterie než mléko městských žen. Pochopitelně je jejich výskyt také nižší v umělé kojenecké výživě.

Když jsme u kojenecké výživy, tak profesor Ingvarsson z univerzity ve švédské Umey se zabýval situací ve své zemi, kdy za posledních 30 let došlo k ztrojnásobení počtu lidí, u kterých celiakie propukla. Příčinu vidí ve dvou věcech, jež se objevily paralelně. Zaprvé byli rodiče instruování, aby dítě kojili a oddálili první stravu s obsahem lepku, jak nejdéle to bude možné. (Tento názor je nyní již překonaný a je naopak pokládán za chybný.) Zároveň však výrobci zvýšili obsah lepku v dětské výživě a tudíž vznikly dva extrémy: Byly tu malé děti zcela bez přijímání lepku a batolata se stravou obsahující poměrně velké dávky lepku.

Výzkum prokázal, že mnohem více celiaků bylo mezi těmi dětmi, které se lepku zcela vyhýbaly. Proto veřejné zdravotní instituce ve Švédsku před lety doporučily zavést již během kojení přijímání malého množství lepku a zároveň výrobci dětské výživy byly tady donuceni obsah lepku ve svých produktech snížit. V současné době se již razantní nárůst počtu nových celiaků ve Švédsku zastavil.

Zdroj: www.nytimes.com, ilustrační foto: Thinkstock

Oves opět na pořadu dne

Pšenice, žito, ječmen. Obiloviny pro celiaky jednoznačně zapovězené. Jak je to ale s ovsem? Vědci...

Oves opět na pořadu dne
Jak jedí čeští celiatici v zaměstnání?

Je jasné, že dietní stravování v práci, činí komplikace velké většině celiatiků u nás. Jak se takto nemocní lidé stravují v zam

Jak jedí čeští celiatici v zaměstnání?