hhhh

Program Akademie věd Potravin pro budoucnost má pomoci i bezlepkářům

Seminář nazvaný „Bezlepková dieta: Léčebné využití a nové potravinové zdroje“ organizovali tento týden pracovníci Mikrobiologického ústavu AV ČR v rámci výzkumného programu AV ČR „Potraviny pro budoucnost“, který je součástí Strategie AV21. Server Bezlepek.cz o tom informovala Radoslava Kvasničková z Centra strukturní a funkční genomiky rostlin.

Pšenice je jednou z prvních domestikovaných plodin a lidstvo ji zná už asi deset tisíc let. Její dědičná informace je 6x větší, než lidská. Spolu s rýží a kukuřicí tvoří trojici nejdůležitějších plodin. Pěstuje se na 220 milionech hektarů, a to ve všech světadílech kromě Antarktidy. V současnosti je známo na 5 tisíc odrůd pšenice

Jak víme, o pšenici se ale nemluví jen v dobrém. V poslední době přibývá lidí, kteří se jí naopak vyhýbají.  Nejde jen o celiaky a alergiky. Od roku 2012 se začal v medicíně používat pro nově definovanou chorobu pojem neceliakální glutenová sensitivita.  Do této kategorie patří lidé, kteří sami přišli na to, že ačkoliv nemají celiakii ani alergii na lepek, potraviny vyrobené z pšenice, ječmene a žita jim způsobují zdravotní problémy. Bezlepková dieta jim někdy pomůže zbavit se trávicích obtíží, pálení žáhy, bolestí břicha, poruch spánku, vyrážek či brnění končetin.

Podle MUDr. Ivy Hoffmanové z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady lékaři dosud neví, co těmto lidem vlastně pomáhá. „Nevíme, zda je to absencí samotného lepku nebo nelepkových součástí zrna, placebo efektem či změnou jídelníčku,“ řekla. Podle lékařky by ti, kdo chtějí držet bezlepkovou dietu, měli znát i její rizika: „Takováto strava je chudší o vlákninu a o vápník.  Člověku, který se ji rozhodně držet, tak mohou chybět některé důležité živiny. Proto je potřeba, aby se lidé o jídelníčku poradili s lékařem nebo nutričním terapeutem. Pokud někdo usoudí, že by jeho zdravotní potíže mohl způsobovat lepek, měl by u něj lékař nejprve vyloučit pomocí jednoduchých serologických testů (vyšetření krve) celiakii a potravinovou alergii. A to je možné jen v době, kdy dotyčný lepek ještě jí,“ dodává lékařka.

Podle profesora Jiřího Nevorala z Fakultní nemocnice v Motole přibylo ve světě za několik desítek let i diagnostikovaných celiaků: „Tuto nemoc má jeden člověk ze sta. Dříve to byl jeden člověk z jednoho až tří tisíc lidí. Dříve se celiakie považovala za dětskou nemoc. Dnes se ví, že může propuknout v každém věku. U dospělých není diagnostika snadná, a proto mnoho z nich ani neví, že celiakii mají. Příznaky jsou totiž proměnlivé a často nesouvisí se zažívacím traktem, potvrzuje Nevoral: „Jen jeden dospělý ze sedmi má klasické příznaky celiakie. Většinou jsou postiženy různé orgány, které si lékaři s celiakií vůbec nespojí. Celiakie může souviset například i s anémií, depresemi, neplodností, některými onkologickými onemocněními nebo s osteoporózou,“ vysvětluje lékař.

Příští rok by měl seminář pokračovat a věnovat se i sociálním dopadům celiakie a jí podobných nemocní. Na jaře na seminář naváže setkání u kulatého stolu. Probírat se budou nejen problémy celiaků, ale i legislativní opatření, která by jim mohla zjednodušit život.

Jak uzavřel profesor Jaroslav Doležel z Centra strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB AV ČR a koordinátor výzkumného programu „Potraviny pro budoucnost“, přesně to je cílem Strategie AV21: „Koordinace výzkumných aktivit mezi ústavy Akademie věd a partnery programu přispěje k lepšímu využití výzkumného potenciálu České republiky a k zajištění produkce dostatku kvalitních a bezpečných potravin.“

Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Zhubnout na bezlepkové dietě? Jde to!

Bezlepková dieta a hubnutí. Téma, které zajímá nejen některé celiaky, ale také zdravou populaci. Funguje...

Zhubnout na bezlepkové dietě? Jde to!
Budoucnost léčby celiakie

V současnosti je léčba celiakie založena na striktním dodržování bezlepkové diety. Někteří lidé s tím ale mají...

Budoucnost léčby celiakie