Jak je to s „bezlepkovostí“ dochucovadel?

Bez dochucovadel si řada z nás neumí oběd či večeři ani představit. Pro celiaky však nemusí být všechna dochucovadla zcela bezpečná. Vždy je nutné sledovat jejich složení. Některá dochucovadla jsou již dle použitých surovin lepková, jiná jsou v původní receptuře vyráběna z bezlepkových surovin, ale mnohými výrobci je receptura pozměněna přidáním mouky, lepku nebo pšeničné bílkoviny, která v produktu ani být nemá.

Na co si tedy dát pozor? Zbystřete hlavně u nejznámějších a nejčastěji používaných dochucovadel!

Kečupy:

Na trhu je široké množství produktů, které nesou název kečup. Jsou však mezi nimi velké rozdíly, co se kvality a složení týká. U kečupů platí ‒ čím větší je podíl rajčat, tím menší je pravděpodobnost, že jsou v něm obsažené další přídatné látky v podobě aditiv či „mouky“. Na některých produktech je zvýrazněno, že se jedná o bezlepkový produkt. Přesto mnoho velmi kvalitních kečupů toto označení nenese, i když jsou bezlepkové. Je tedy nutné pečlivě sledovat složení.

Přiložený odkaz ukazuje množství lepku u testovaných kečupů.

http://www.potravinybezlepku.cz/advanced_search_result.php?keywords=ke%C4%8Dup&x=0&y=0

Hořčice:

Hlavní složkou hořčice jakéhokoli druhu je hořčičné semínko. V klasické plnotučné či hrubozrnné hořčici se tedy nesetkáváme s přídatnými látkami, ani lepkem. Obsahují dále vodu, cukr, kvasný lihový ocet, sůl. Je však pravdou, že i mezi hořčicemi najdeme produkty s pozměněným složením. Na některých hořčicích je uvedeno, že se jedná o bezlepkový produkt.

Přiložený odkaz ukazuje množství lepku u testovaných hořčic:

http://www.potravinybezlepku.cz/advanced_search_result.php?keywords=ho%C5%99%C4%8Dice&x=0&y=0

Sójová omáčka, tamari, shoyu:

Sojová omáčka může být pro celiaky zrádná. Název naznačuje, že by měla být složená ze sóji, ale její součástí je i obilí.  Ovšem dle analýz z Výzkumného ústavu potravinářského Praha vyplývá, že se celiak nemusí sójové omáčky obávat. Při fermentaci, kterou sója a obilí prochází, dochází k degradaci lepku. Je ale vždy otázkou, jak kvalitní sójová omáčka je a zda skutečně prošla dostatečnou fermentací, aby byl lepek zničen. Mnoho celiaků se tedy sójové omáčce raději vyhýbá.

Problémem je, že sójová omáčka se v jídlech často „skrývá“.  V restauracích je víceméně nutné vyhnout se čínským či japonským jídlům, a to včetně sushi, které je hodně populární a samo o sobě pro celiaky vhodné, ale omáčky, do kterých se namáčí, mívají ve svém složení též sójovou omáčku. Mnoho lidí používá sójovou omáčku při běžném domácím vaření k dochucování omáček či polévek. Nicméně v obchodech už najdete i sójovou omáčku vyloženě pro celiaky.

Mezi sójové omáčky je možné zařadit např. i tamari a shoyu, těm je také lépe se vyhnout, pokud nemají označení bezlepkového produktu.

Zde je možné zjistit obsah lepku v sójových omáčkách, které byly testovány:

http://www.potravinybezlepku.cz/advanced_search_result.php?keywords=sojov%C3%A1&osCsid=f445mmedqetmu5fo6os6jd8mf7&x=0&y=0

Miso:

Miso se podobně jako sójová omáčka vyrábí fermentací sóji a obilí a má podobu husté pasty. Je využíváno hlavně v asijské kuchyni, např. jsou známé miso polévky. Pomocí miso se ochucují také restované pokrmy, miso se přidává i do marinád nebo omáček.

Také misu, podobně jako sójovým omáčkám, by se měli celiaci raději vyhýbat.

Worcesterová omáčka:

Jedná se o tekuté koření, které pochází z Anglie. Dle původní receptury tato omáčka zraje v dubových sudech několik let a je vyrobena z přirozeně bezlepkových surovin (melasa, česnek, ocet, ančovičky, zázvor). Na trhu jsou však Worcesterské omáčky různého složení. Mnohé obsahují aditiva, tj. éčka, nebo je jejich základem sojová omáčka, o které jsme psali výše. Je tedy nutné pečlivě číst složení.

Přiložený odkaz ukazuje množství lepku u testovaných Worcesterových omáček:

http://www.potravinybezlepku.cz/advanced_search_result.php?keywords=worchester&x=0&y=0

Omáčka Tabasco:

Tabasco je nedílnou součástí mexické kuchyně. Jedná se o velmi ostrou omáčku, která obsahuje vysoký podíl chilli papriček. Dále ocet a sůl či jiné přídatné suroviny jako česnek atd. Je tedy možné ji používat i v kuchyni celiaků.

Rybí a ústřicová omáčka:

I v naší zemi jsou velmi populární pokrmy asijské kuchyně. Ta krom sójové omáčky hojně využívá i omáčku rybí. Její složení je pro celiaky bezpečné, je to extrakt z ančoviček, sůl, cukr a voda. Jiné je to ovšem u ústřicové omáčky. Zde bychom se měli mít na pozoru. Někteří výrobci do ní přidávají pšeničnou mouku. Taková variantě je tedy nutné se vyhnout.

Tahini:

Tahini je sezamová pasta, která se uplatňuje v teplé i studené kuchyni. Je složená pouze ze sezamových semen a rostlinného oleje, proto ji mohou beze strachu používat i celiaci.

Bujón, masox:

Používání bujónů a masoxu je velmi populární, usnadní přípravu polévek či omáček. Složení jednotlivých produktů se ale velmi liší. V masoxu i bujónu se tak můžeme setkat s lepkem, pšeničnou moukou či pšeničnou bílkovinou. Existují však i varianty, které jsou pro celiaky bezpečné. I zde tedy platí, že je nutné číst složení vybraného produktu.

Pesto:

Nedílnou součástí italské kuchyně je i pesto, které se prodává již připravené. Kvalitní produkty mají tradiční složení, tedy jsou připraveny z bezlepkových surovin, kde dominuje bazalka, kvalitní olej, piniové oříšky aj. Není tedy nutné se ho obávat.

Kari pasta:

Tato pasta je hojně využívaná v indické kuchyni. Její základní složení je bezlepkové, ať už se jedná o kari pastu červenou, žlutou, zelenou, thajskou aj. Složení jednotlivých past se může lišit, ale vždy jsou přítomné např. chilli papričky, citronová tráva, česnek, koriandr aj.

Kořenící směsi:

Zde může být problém. Vícesložkové kořenící směsi, např. různé druhy grilovacích koření, často obsahují aditiva, zvýrazňovače chutí a vůní, může se v nich objevit i pšenice či pšeničná bílkovina. Je tedy nutné být opatrný a vždy si složení pečlivě prostudovat.

Marmite:

Jedná se o britskou pomazánku, kterou buď milujete, nebo nenávidíte. Nic mezi. Je vyrobená z kvasnicového extraktu, což je vedlejší produkt při výrobě piva. Marmite je hnědavá lepkavá pasta, která má výraznou chuť. Marmite může obsahovat deriváty z žita či ječmene, proto by se jí měli celiaci raději vyhnout.

Vegemite:

Je to australská varianta britské marmite. Její hlavní složkou je také kvasnicový extrakt a stejně jako marmite není vhodná pro celiaky.

U dochucovadel obecně platí, že tam, kde můžete, je lepší prostudovat složení a v případě jakékoliv pochybnosti se produktu raději vyhnout. Pokud je vám ale dochucovadlo nabízeno bez možnosti ověřit si informace z etikety (např. v hotelové restauraci, při stánkovém prodeji nebo během rautu), doporučujeme ve vlastním zájmu dochucovadla úplně vypustit.

Jaké chybí celiakům vitamíny a minerály?

Jedním z důsledků celiakie je nutriční nedostatečnost způsobená neschopností poškozeného tenkého střeva vstřebávat důležité lát

Jaké chybí celiakům vitamíny a minerály?