pasta-1181189_1920

Německo: Senzitivita vůči pšenici vykazuje podobné symptomy jako celiakie

V Německu přibližně 3 občané z 1000 trpí diagnózou celiakie – ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi, kde je to přibližně 9 z 1000 lidí, je toto číslo nápadně nízké. Experti proto již delší dobu tvrdí, že tyto počty jsou značně podhodnocené. Na portálu Spiegel Online na to upozorňuje také redaktorka a biochemička Nina Weber.

Vyplývá to i z jedné aktuální studie. Tým Martina Laasse z Technické univerzity v Drážďanech informoval v časopise „Ärzteblatt“, že výskyt celiakie naznačují hodnoty protilátek v krvi u 0,8 procent z přibližně 12 000 vyšetřených dětí a mladistvých. Diagnózu ale získalo jen 0,07 procent. „Na devět dětí s již prokázanou celiakií připadá potencionálně 97 nově identifikovaných dětí,“ píší badatelé.

Museli se ale spoléhat pouze a jen na krevní hodnoty. V praxi je ovšem pro jistou diagnózu nutné provést též biopsii střeva. Lze se tedy domnívat, že počet mladých pacientů s celiakií je ve studii trochu nadhodnocen. Ale i při zohlednění této okolnosti je rozdíl mezi objevenými a nepoznanými případy dost výrazný.

Celiakie není jedinou nemocí, která může při konzumaci obilí, obzvláště pšenice, působit problémy. Existuje také pšeničná alergie, která se může projevovat kromě jiného vyrážkou, svěděním očí nebo zduřeninami v ústech. A pak ještě existuje téměř nepojmenovatelná diagnóza. Nejde ani o celiakii, ani o žádnou pšeničnou alergii, nýbrž o senzitivitu vůči pšenici. Lidé s tímto problémem vykazují v souvislosti s konzumací pšenice podobné symptomy jako pacienti s celiakií. Krevní hodnoty a biopsie však ukáží, že se nejedná ani o celiakii, ani o pšeničnou alergii. Zatím neexistuje žádný test, jímž by se senzitivita vůči pšenici dala jednoznačně identifikovat – za tím stojí zřejmě různorodé příčiny.

pasta-663096_1920

Kdo se domnívá, že trpí celiakií, tomu Andreas Stallmach z Univerzity v Jeně důrazně doporučuje poradit se s lékařem a nechat si udělat test na protilátky, namísto toho, aby se okamžitě trvale zřekl potravin s lepkem. Důkaz potvrzující celiakii je po dlouhé absenci lepku obtížný. Navíc ten, kdo se po náhlé změně stravování cítí dobře, ještě nutně nedokazuje, že mu lepek škodí. Jinak vyjádřeno: takové diety mívají i placebo-efekt, jehož podstata spočívá v psychice člověka, který má pocit, že si dělá dobře.

Zdroj:

http://www.spiegel.de/gesundheit/diagnose/glutenunvertraeglichkeit-wie-oft-bleibt-zoeliakie-unerkannt-a-1070573.html