laktóza

Diagnóza: nesnášenlivost laktózy. Máme „plakat nad rozlitým mlékem“?

Mnoho pacientů s diagnostikovanou celiakií trpí také nesnášenlivostí mléčného cukru laktózy. Ale co tuto nesnášenlivost způsobuje? Co se v trávicím traktu děje? A má tato intolerance vůči mléčným produktům nějaké řešení? Na tyto otázky odpovídá dnešní článek věnovaný právě nesnášenlivosti laktózy.

Jak naše tělo pracuje s cukry?

V lidském tenkém střevě dochází k vstřebávání všech základních živin, vody, minerálů či mikronutrientů – tedy vitaminů a stopových prvků. Ke vstřebání sacharidů (cukrů) je nutné jejich rozložení na nejmenší stavební kameny, které se nazývají monosacharidy. Štěpení cukrů probíhá již v ústech pomocí slinné amylázy neboli ptyalinu, k dalšímu trávení dochází ve dvanáctníku především účinkem amylázy, kterou do střeva vylučuje slinivka břišní. Pomocí těchto procesů se složené cukry postupně tráví na jednodušší a jednodušší. Přímo na vrcholu klků tenkého střeva se pak nachází enzymy, které tráví sacharidy složené ze dvou jednoduchých cukrů (tzv. disacharidy) na cukry jednoduché. Mezi nimi je i laktáza, která se stará o rozložení mléčného cukru laktózy na glukózu a galaktózu. Pokud nedojde k tomuto procesu, slouží disacharidy jako potrava střevním bakteriím. Ty je využijí za vzniku plynů a zrychlení střevní pasáže – tedy průjmů.

Neléčená celiakie – zásadní problém

U negativní odpovědi organizmu na laktózu je jednou z možností terapie postupné zvykání těla na mléčné výrobky. Lidé v malých dávkách pijí mléko a konzumují třeba jogurty, aby svůj metabolismus na trávení mléčných cukrů navykli. Jenže u neléčených celiaků to má háček. Proč? Protože je celiakie spojená s atrofii klků tenkého střeva, čímž dochází i ke snížení až vymizení aktivity laktázy a tím k laktózové intoleranci. Ta se projevuje vznikem křečí v břiše, přeléváním střevního obsahu a bývá doprovázena vodnatými průjmy s plynatostí vždy po konzumaci mléka nebo mléčných výrobků. Jakmile se však zahájí léčba celiakie pomocí vynechání lepku z přijímané stravy, tak dochází k obnovení střevní architektury. U většiny pacientů se tím obnoví i aktivita laktázy, kdy konzumace mléčných výrobků přestane být doprovázena střevními potížemi.

Proč je vyřešení nesnášenlivosti laktózy důležité? Kromě komfortu stravování je totiž jedním z rizik laktózové intolerance vynechávání mléčných výrobků z jídelníčku a z toho vyplývající snížený přísun vápníku z potravy. Kromě jiného se tím zvyšuje riziko vzniku osteoporózy. I proto je nutná včasná diagnóza celiakie s následnou vhodnou terapií v podobě bezlepkové stravy.

 

doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D.
Interní oddělení  a Centrum výživy
Thomayerova nemocnice

 

(Redakčně upraveno)

Celiakie „epidemií“ 21. století?

Bezlepková dieta je u zdravých jedinců spíše jedním z nepodložených nutričních extrémů, která může mít i svá rizika.

Celiakie „epidemií“ 21. století?