Celiakie je mnohdy překážkou pro vytvoření dlouhodobého partnerského vztahu, tvrdí nová studie

Každá vážnější nemoc jednoho z partnerů prověří vztah a vzájemné vazby. Je velmi náročné, pokud žijete s někým, kdo má v životě určitá omezení a období, kdy se jeho zdravotní stav zhorší. Stres, který zdravému člověku přináší pohled na trápení jeho partnera a nutnost mu pomáhat, se podepisuje na kvalitě soužití a může vést až k rozchodu. Nevyhýbá se to ani vztahům, kde jeden z dvojice trpí celiakií.

Třecí plocha? I úplné maličkosti

Právě na toto onemocnění a jeho vliv na partnerské vztahy se zaměřili ve svém výzkumu odborníci z Columbia University v New Yorku. Došli k překvapivému zjištění, že celiakie se může významnou měrou podílet na nemožnosti vytvořit dlouhodobé vztahy stejně, jako způsobit jejich zánik anebo narušit jejich kvalitu. Vyžaduje totiž v první řadě obrovskou ohleduplnost a notnou dávku empatie. Ta tkví i v naprostých maličkostech, jako je třeba důsledné oddělování jídla. Například každý z partnerů by měl používat svou schránku na pečivo. Nenechávat drobky klasického chleba v másle nebo marmeládě. Zdá se to jako malichernost, ale časem se může vyvinout do třecí plochy.

Různé vztahy, různé problémy

Celiakie je také určitou „brzdou“ společenského života dvojice, kde jeden z partnerů musí dodržovat bezlepkovou dietu. Je pak obtížnější jít na společenskou událost, která se soustředí „okolo jídla“. Tou mohou být narozeniny, firemní oslava, ples a řada dalších. Najít také restauraci, kde se mohou chutně navečeřet oba z partnerů, není jednoduché. Problémem je například i finanční zátěž při nákupu ne právě levných bezlepkových potravin, plánování dovolených, časté návštěvy lékaře, výkyvy nebo zhoršení zdravotního stavu či potíže s váhou anebo snížená sexuální aktivita. U partnerů v produktivním věku, pokud nemocí trpí žena, hraje roli také možnost obtížnějšího otěhotnění nebo neplodnosti.

Celiakie jako zátěž pro nemocné. Nemocní jako zátěž pro partnera?

Studie také uvádí, že podle zkušeností partnerů pacientů trpících celiakií je jejich celková zátěž srovnatelná s jinými chronickými onemocněními včetně rakoviny v terminálním (posledním) stadiu. Obdobně jako v případě jiných nemocí vyžadují partneři trpící celiakií porozumění, přijetí a podporu ze strany všech blízkých osob. Výzkumníci doporučují v případě vztahových problémů pacientů s již diagnostikovanou celiakií využít pomoci odborníků včetně psychologů a partnerských terapeutů. U pacientů s nově diagnostikovanou celiakií pak zdůrazňují, že by měli být svými lékaři upozorněni na možné dopady nemoci na jejich vztah a být tak připraveni na to, čemu mohou čelit. Pro celiaky tak platí dvojnásob, že by si za partnera měli vybrat zodpovědného a vyzrálého jedince, který neuteče při prvních těžkostech a dokáže být oporou. Není to jednoduché, ale jde to. Jestliže nás nemoc nešetří, musíme být ohleduplní sami k sobě. A volba správného partnera je jedním z důležitých kroků.

 

Zdroj: https://celiac.org/wp/wp-content/uploads/2016/07/2016-Partner-Burden-A-Common-Entity-in-Celiac-Disease.pdf