aurora-borealis-1066594

Paní Helena píše o životě s celiakií na Islandu

Bezlepkovou dietu držím řadu let. Chci se s Vámi podělit o zkušenosti s celiakií na Islandu. Před 6 lety jsem tam jela poprvé na dovolenou a tehdy jsem se dostupností potravin ještě příliš nezabývala. Měla jsem s sebou nějaké bezlepkové pečivo, hlavně trvanlivé, jako křehké plátky a rýžové chlebíčky. Zájezd byl bez jídla, takže jsem si pak vždy jen dokoupila ovoce a zeleninu, pro jistotu jen obyčejné mléko a jogurt, také jsem občas zkusila nějaký sýr.

Povědomí prodavačů o lepku v supermarketech by se dalo popsat souslovím „nic moc“. Anglicky umí sice většina lidí, ale zjistit, v čem lepek je či není, bylo horší. Na druhou stranu – ruku na srdce, jak je to u nás v Česku vlastně ani nevím, nikdy jsem se totiž prodavačů na lepek neptala. Jistě, mohla jsem číst složení výrobků (lepek se řekne islandsky glúten), ale na nákupy nebylo zas tak moc času a hlavně jsem tam nejela kvůli jídlu. Taky jsem si vařila vejce natvrdo a k tomu výbornou islandskou okurku nebo rajče ze skleníku, to byla dobrá svačinka!

Podruhé jsem se na Island dostala před dvěma lety díky manželovi, který zde našel práci v masném průmyslu. Žili jsme zde rok. Tentokrát jsem se už potravinami musela zabývat více. V porovnání s tím, co si pamatuji z mého předchozího pobytu, se nabídka bezlepkového zboží velmi rozšířila. Dost mi pomohlo, když jsem zjistila, že přítelkyně kolegy mého muže je také celiačka.

iceland-1768739_1280

Na rozdíl od nás žili na Islandu dlouhodobě, a tak mi mohla často poradit. Potvrdila mi můj dojem, že sortiment se postupně rozšiřuje. Dříve (před 10 a více lety), se daly bezlepkové věci sehnat spíše jen v síti zdravých výživ se jménem Heilsuhúsid. To se však změnilo a teď už má různě širokou škálu výrobků každý supermarket. Vyplatí se ale chodit do těch levnějších (Bónus, Nettó, Krónan), protože jídlo je na Islandu velmi drahé a o bezlepkovém to platí mnohonásobně. Rozdíly oproti běžným potravinám bývají daleko větší než u nás.

Restaurací obecně je dost málo (specializují se např. na ryby a jiné plody moře) nebo jsou naopak exotické (např. thajské). V obou případech jsou značně drahé. Bezlepkově se v nich ale najíst většinou dá. Restaurace s názvem Gló v Reykjavíku a Kópavoguru mají dokonce v jídelním lístku označeno, které pokrmy jsou bezlepkové.

V různých kioscích, bistrech, na benzínkách nebo v pizzeriích, které jsou tu značně rozšířené, už je to o dost horší. Islanďané milují párky v rohlíku, hamburgery a pizzu a podle toho také vypadá nabídka. Občas se sice podaří na jídelníčku najít bezlepkovou pizzu, ale nenašla jsem odvahu ji zkusit. Nejsem si zcela jistá, zda má personál povědomí např. o křížové kontaminaci při práci se surovinami.

kirkjufell-river-1601874_1920

Protože jsem pracovala jen na částečný úvazek a ne po celou dobu našeho pobytu, měla jsem dost času vařit doma. S tím nebyl žádný větší problém. Jím hodně rýže, začala jsem také více používat pohanku, a to i v kombinaci s rýží – jídlo pak lépe zasytí.

Na Islandu jsem také mnohem více připravovala luštěniny. Islanďané je však používají minimálně. Co vím, tak jenom jednou ročně u příležitosti jakéhosi svátku vaří kaši ze žlutého hrachu. Hrách lze přitom velmi levně sehnat po celý rok. Občas jsem si koupila i fazole nebo čočku.

Na závěr chci říct, že jako celiak na Islandu zase tak velký rozdíl oproti Česku nevidím. Pokud vaříte doma, jde to dobře, horší to je se stravováním venku. Pak je nejlepší něco si uvařit nebo nachystat doma a vzít s sebou, ať už do práce nebo na výlet.

Bezlepkové tipy na léto – Itálie

Blížící se prázdniny mohou u celiaků vyvolat obavy a otázky ohledně stravování v nejčastěji navštěvovaných zemích....

Bezlepkové tipy na léto – Itálie