„Nechceme bezlepkovou pšenici, ale lepek bezpečný pro celiaky,“ hlásá Centrum výzkumu pšenice v Kansasu. Co přinese budoucnost?

Pšenice pro celiaky, obilí rostoucí v extrémním horku nebo odolnost vůči vybraným chorobám – to vše jsou vlastnosti, které zajímají výzkumníky Kansas Wheat Innovation Center. Toto „Centrum výzkumu pšenice“ si klade za cíl revolučním způsobem přispět k pěstování pšenice nejen v Kansasu v USA, ale po celém světě.

Výzkumníci v Centru používají vyspělé techniky šlechtění, díky kterým pracují na vytvoření nových odrůd pšenice. Standardně trvá takový výzkum okolo deseti let, ovšem Aaron Harries, viceprezident Centra, doufá ve zkrácení tohoto času, aby jeho tým mohl zemědělcům nabídnout odolnější pšenici rychleji.

Aktuální problém, který trápí farmáře západního Kansasu, je onemocnění virovou čárkovitou mozaikou pšenice. Malý roztoč, který zůstal aktivní během neobvykle teplé zimy, rozšířil toto onemocnění obilí na výrazně větší plochu než kdy předtím. Aaron Harries však věří, že se Centru podaří vyšlechtit odrůdu pšenice odolné tomuto onemocnění během několika málo let.

Zemědělci ale nejsou jediní, kdo má z výzkumu prospěch. Jedna z dalších žádaných vlastností pšenice je větší nasládlost odrůd. Ty by pak pekařům a potravinářům umožnily používat při slazení těst méně cukru.

Výzkumné centrum se částečně podílelo také na mapování genomu pšenice, které by mělo být dokončené v dohledné době.  Vědci si od toho slibují, že i díky tomu bude možné identifikovat specifické části bílkovin, které u celiaků způsobují reakci na lepek, a šlechtěním tyto části bílkovin utlumit nebo je zcela potlačit.

„Nechceme vytvořit bezlepkovou pšenici, protože lepek zajišťuje jedinečné vlastnosti pečiva. Chceme ale udělat lepek bezpečným pro celiaky.“

 

Laboratorní výzkum pšenice Zdroj: Kansas Wheat Innovation Center
Laboratorní výzkum pšenice
Zdroj: Kansas Wheat Innovation Center

Na cestě za žádanými odrůdami pšenice využívají výzkumníci nejen druhy, které se dnes běžně pěstují, ale vlastní také zásobárnu prastarých, divokých odrůd. Tato stará zrna sbírají na místech jako je Sýrie, Irák nebo Izrael. Pomoc ve výzkumu tak přichází mnohdy z dávné minulosti. Doufejme, že se kansaským výzkumníkům brzy podaří uspět.

Zdroj: cjonline.com