2017-11-21 Bezlepková dieta může pomoci dětem s autismem

Bezlepková dieta může pomoci dětem s autismem

Posledních šedesát let výzkumů naznačuje, že existuje „propojení“ mezi hlavou a střevy. Podle vědců je tento vztah dokonce tak mocný, že může pomoci léčit autismus.

Stávající konvenční způsoby potlačování příznaků poruch autistického spektra (PAS), kam autismus spadá, spočívají především ve vzdělávacích intervencích, rehabilitacích a léčbě medikamenty. Experti ale vyzývají k rozsáhlejšímu zkoumání vlivu střevních bakterií na příznaky těchto poruch. Současná bádání totiž naznačují, že změna mikroflóry ve střevech prostřednictvím stravy, pre- a probiotických doplňků, transplantace fekálních buněk nebo antibiotik, může představovat cestu levné a efektivní léčby.

Autismus je poruchou mentálního vývoje u dětí, která narušuje především komunikační a sociální dovednosti dítěte. Děti s touto poruchou jako by žily ve vlastním světě, nevyhledávají sociální kontakt, opakují určité činnosti stále dokola. Vhodným výchovným a edukačním vedením se obvykle dá výrazně mírnit problematické chování a zvyšuje se adaptabilita a samostatnost těchto dětí. (Zdroj: www.autismus.cz)

Z revize více než 150 studií vyplývá, že určitý vztah mezi PAS a střevní mikroflórou registrují vědci zhruba od 60. let. A spojení mezi střevy a PAS potvrzují i samotní pacienti, které často trápí gastrointestinální problémy jako je průjem, zácpa nebo nadýmání, tedy příznaky nerovnováhy mezi „dobrými“ a „špatnými“ bakteriemi ve střevech.

Mozek propojený se střevy?

Bakteriální nerovnováha střev může představovat zlověstného nepřítele mozku. Nadměrné kolonizování střev bakteriemi vede totiž k nadprodukci vedlejších látek, například toxinů. Ty mohou způsobit, že se střevní výstelka stává propustnější. Toxiny a další nevhodné látky se tak mohou snáze dostat do krevního řečiště a putovat do mozku.

Pokud se tak stane u dítěte mladšího tří let, jehož mozek je na vrcholu vývoje, může přítomnost zmíněných látek narušit vývoj nervového systému, a vést až k autismu.

„PAS je pravděpodobně výsledkem genetické a environmentální zátěže,“ vysvětluje doktor Qinrui Li z Pekingské univerzity v Číně. „Nadměrné užívání antibiotik u dětí, obezita a cukrovka během těhotenství, nebo způsob, jak je dítě přivedeno na svět či jak dlouho je kojeno. To vše jsou faktory, které mohou ovlivnit stav bakterií ve střevech dítěte, takže to jsou rizikové faktory i pro poruchy autistického spektra.“

Dobrou zprávou je, že obnovení bakteriální rovnováhy ve střevech může zmírnit příznaky PAS, například zlepšuje komunikační a sociální dovednosti pacienta. „Prokázalo se, že snaha o obnovení zdravé střevní mikroflóry je skutečně efektivní a má pozitivní dopad na stav pacientů s PAS. Sledovali jsme výsledky při podávání probiotik, prebiotik, nasazení diety bez lepku a kaseinu, nebo transplantaci fekálních buněk. Všechny zmíněné metody se ukázaly být účinné. Přes naše pozitivní závěry je ale potřeba pokračovat v dalších studiích, které podpoří naši teorii. Prozatím jsou behaviorální terapie nejlepším způsobem, jak se k PAS postavit,“ dodává doktor Li.

Zdroj: ScienceDaily.com

Svačinky plné zdraví i chuti

Svačinky plné zdraví i chuti Školáci opět zasedli do lavic a jim i nám, dospělákům,...

Svačinky plné zdraví i chuti