brouci

Křupaví brouci, šťavnatí červi. Věk hmyzu na talíři celiaky diskriminovat nebude

Už dnes patří hmyz do tradiční kuchyně dvou miliard lidí po celém světě a můžeme předpokládat, že éra hmyzu dříve či později dorazí i na talíře západních kultur. Pokud se vám představa hmyzích pokrmů příčí a máte pocit, že lidské trávení není na brouky stavěné, pletete se.

Hmyz, či lépe bezobratlí, jsou pro nás Evropany zatím dost exotická a těžko představitelná pochoutka. Přitom mnoho předsudků spojených s konzumací hmyzu už moderní výzkumy vyvrátily. Jedná se o nutričně velmi zajímavý zdroj živin, navíc zanechává výrazně menší uhlíkovou stopu než konzumace masa chovaných hospodářských zvířat.

Vědci dlouho předpokládali, že trávení hmyzu s sebou nese obtíž v podobě těžko stravitelného vnějšího skeletonu. Savcům podle této teorie měl chybět enzym, který by si poradil s látkou obsaženou ve vnější kostře hmyzu, chitinem. Výzkum doktorky Mareike Janiakové, publikovaný v Molekulární biologii a evoluci, ale dokázal, že to není pravda.

Antropoložka Janiaková už dříve díky netopýrům a myším zjistila, že někteří savci hmyz trávit mohou. Svůj výzkum rozšířila a na genomech 34 primátů zjišťovala, zda genetickou dispozici ke štěpení exoskeletonu mají také primáti, potažmo lidé. Pro efektivní trávení hmyzu je potřebný gen CHIA, který umožňuje žaludku produkovat specifický enzym.

Výzkum  ukázal, že zatímco většina žijících primátů má k dispozici pouze jednu kopii genu CHIA, původní drobní primáti disponují nejméně třemi funkčními kopiemi. To dokazuje, že pro naše prapředky představoval hmyz velmi důležitý zdroj potravy. Mezi dnes žijícími primáty vítězí v počtu kopií CHIA genu téměř vyhynulý drobný nártoun. Ten se živí velkým množstvím hmyzu a díky tomu se u něj vytvořilo dokonce pět kopií zmíněného genu.

Hmyz sice už nepatří mezi hlavní zdroj potravy primátů, většina z nich ale stále alespoň jeden funkční CHIA gen vlastní. Zda jsou takto vybavení i lidé, není úplně jasné. „Bohužel většina výzkumů pracovala s účastníky spíše západních kultur, které hmyz do svého jídelníčku historicky nezařazují,“ vysvětluje nedostatek dat doktorka Janiaková. „Pokud by lidé potřebný enzym vyrábět nedokázali, pomůže našemu trávení exoskeleton před konzumací prostě povařit.“

Pro budoucí výživu lidstva představuje hmyz úžasně variabilní zdroj tuků, bílkovin, vlákniny, vitamínů a minerálů. Za jedlé se považuje 1900 druhů a velmi záleží na tom, který si ke konzumaci vyberete. Pro země sužované nedostatkem jídla jsou vhodné tučné kalorické druhy, naopak ve vyspělých zemích mohou lákat hmyzí pochoutky málo tučné a plné bílkovin. Zajímavé možnosti přináší hmyz také pro speciální diety jedinců s různými alergiemi, trávicími problémy nebo třeba celiaky.

„Je zajímavé, že mnoho lidí hmyz jako potravu odsuzuje, ale přitom mají rádi krevety a humry. Tito měkkýši jsou svým způsobem takový mořský hmyz,“ doplňuje na závěr doktorka Janiaková.

Zdroj: Sciencedaily.com

Zdroj obrázku: Instagram @frau_schrumpfkopf