Vše o celiakii

INFORMAČNÍ BROŽURA O CELIAKII

Připravili jsme pro vás brožuru, která shrnuje základní informace o celiakii – zejména o jejích symptomech a diagnostice tohoto onemocnění. Věříme, že brožura pomůže šířit osvětu zejména mezi těmi z vás, kteří stále váháte s návštěvou lékaře kvůli zažívacím potížím či kvůli symptomům, které naznačují nesnášenlivost přijímání lepku ve stravě. Brožuru vám předkládáme volně ke stažení. Můžete ji použít i pro svoje přátele, známé či jako základní zdroj informací třeba v rámci výuky. Brožura však v žádném případě nenahrazuje lékařské vyšetření a nemůže být pokládána za náhradu péče vašeho ošetřujícího lékaře.

PRO STAŽENÍ KLIKNĚTE ZDE

Co je to celiakie a čím mě ohrožuje?

Celiakie je autoimunitní onemocnění způsobené lepkem, což je bílkovina obsažená v pšenici, žitu, ječmenu či ovsu.

Pokud člověk trpící celiakií konzumuje potraviny obsahující lepek, objeví se reakce imunitního systému proti buňkám tenkého střeva. Tato odpověď organizmu na lepek ve svém důsledku způsobuje zánět a poškození tenkého střeva. Tedy místa, kde člověk vstřebává z potravy většinu živin. Nezjištěná a neléčená celiakie se může u lidí projevovat celou řadou příznaků a zdravotních problémů.

Obojímu lze předejít včasnou diagnostikou celiakie a dodržováním přísné bezlepkové diety. Léčba tedy zahrnuje celoživotní a striktní vyhýbání se lepku v potravě i nápojích, což v naprosté většině případů vede k hojení střeva a zlepšení celkového zdravotního stavu.

Jak se celiakie projevuje v tenkém střevě?

Sliznice tenkého střeva je uspořádána do drobných výběžků, tzv. klků. Většina z nás se o nich učila v hodinách biologie. Jde o důležitou součást trávicího ústrojí lidí. Pomocí klků získává lidské tělo větší prostor pro vstřebávání živin z potravy.

Ovšem u osob s nezjištěnou či neléčenou celiakií dochází k zánětu a zploštění klků – odborně řečeno se jedná o tzv. vilózní atrofii. Vilózní atrofie zmenšuje povrch střeva pro vstřebávání živin, což může vést k jejich celkovému nedostatku (podvýživě). Dochází k poruše vstřebávání dalších živin (například vápníku, vitaminů rozpustných v tucích, železa a dalších), což má za následek problémy, které mohou mít vliv na zdraví kostí, kloubů, kůže a dalších orgánů jako jsou játra nebo mozek.

Koho se celiakie týká?

K rozvoji celiakie u mužů i žen dochází na základě jejich genetické predispozice, čili dědičnosti. Na podkladě této vrozené vlohy může kdykoliv v průběhu jejich života dojít ke vzniku celiakie. Nejdůležitější geny spojované s celiakií jsou takzvané HLA DQ2 a HLA DQ8. Jeden nebo oba dva tyto geny jsou přítomny prakticky u každého člověka trpícího celiakií. Spouštěčem celiakie je lepek. Stačí, aby jeho molekula pronikla do hlubších vrstev střevní stěny při poruše střevní bariéry (například po infekci, při operaci, těhotenství, velkém fyzickém či psychickém vypětí) a tím zahájí reakci imunitního sytému a celiakei se rozvine. Celiakie se proto může u lidí rozvinout v kterékoli fázi života, od dětství až do stáří.

Příznaky celiakie

Příznaky celiakie se od sebe značně liší. Běžné stížnosti lidí při diagnostice celiakie zahrnují gastrointestinální obtíže (jako je bolest břicha, nadýmání a plynatost, nevolnost, zvracení, průjem nebo naopak zácpa), letargie, vřídky v ústech a ztrátu tělesné hmotnosti bez jiné příčiny. Někteří lidé trpí závažnými příznaky, zatímco u jiných se příznaky téměř neprojevují. Je to individuální.

Zvýšenou pozornost je třeba věnovat příznakům, kterými se může celiakie projevit. K nim patří:

– anémie způsobená nedostatkem železa bez zjevné příčiny,

– osteoporóza (tedy známé řídnutí kostí, jež zvyšuje riziko vzniku zlomenin) těžší než odpovídá věku,

– autoimunitní onemocnění (tedy např. diabetes 1. typu či autoimunitní onemocnění štítné žlázy),

– ztráta tělesné hmotnosti bez jiné příčiny,

– neplodnost či opakující se potrat bez jiné příčiny,

– rodinná predispozice.

Neléčená celiakie může vést k trvale špatnému zdravotnímu stavu, k osteoporóze, neplodnosti či potratu, k depresím, onemocnění jater, ke zhoršení stavu chrupu, k vyššímu riziku autoimunitního onemocnění a dokonce k vyššímu riziku vzniku některých forem rakoviny.

Zásadním poznatkem však je, že vhodná léčba celiakie s přísnou bezlepkovou dietou vedou k zlepšení stavu tenkého střeva, k ústupu symptomů a k celkovému snížení rizika vzniku komplikací spojených s celiakií. Délka života je u léčeného celiaka shodná s průměrnou délkou života populace.

Ačkoliv se symptomy a jejich intenzita mohou značně lišit, tak každému celiakovi hrozí vznik zdravotních komplikací, pakliže není striktně dodržována bezlepková dieta. Už jen proto, že celiakie poškozuje střeva bez ohledu na intenzitu symptomů – ať už se projevují, nebo ne.

Diagnóza

Jelikož má celiakie zásadní dopad na zdraví lidí, je prvořadým úkolem její správná a včasná diagnóza. V dnešní době nejde o nic složitého. Čekají vás následující kroky.

  1. Před vyšetřením nepřestávejte jíst lepek

Při podezření na celiakii nepřestávejte konzumovat potraviny a nápoje obsahující lepek dokud nejsou provedena vyšetření (odběr protilátek a odběr vzorku tenkého střeva). Pokud byste v době lékařských testů drželi bezlepkovou dietu, výsledky měření by nebyly spolehlivé. Pro dospělé platí, že by po tuto dobu měli denně konzumovat 4 plátky chleba na bázi pšenice (nebo ekvivalent k tomuto množství). Toto období může být lehce traumatizující s ohledem na projevy celiakie, o nichž jsme se již zmínili. Na to je třeba se připravit. Přesná diagnóza celiakie je důležitá především z důvodu případného screeningu v rodině, dodržování přísné bezlepkové diety a dispenzarizace lékařem v gastroenterologické poradně. To vše, bohužel bez potvrzení diagnózy není možné.

  1. Krevní testy v diagnostice a screeningu celiakie

Krevní testy (serologie) se používají pro screening i diagnostiku celiakie, pro monitoraci dodržování bezlepkové diety u diagnostikovaných pacientů. Jde o zjištění hladin protilátek v krvi, které jsou typicky zvýšené u lidí s neléčenou celiakií. Protilátky, které se měřením sledují:

– protilátky proti tkáňové transglutamináze (atTG IgA, IgG),

– deamidované gliadinové peptidy (DGP) IgA a IgG,

– antiendomysiální protilátky (EMA).

Ve screeningu se používá kombinace odběru IgA protilátek proti tkáňové transglutamináze a celkové hladiny IgA, která může být u některých pacientů s celiakií snížena a test může být nespolehlivý. U dětí ve věku do 4 let je testování pomocí měření atTG IgA též méně spolehlivé. Jelikož hladiny protilátek mohou u dětí kolísat, tak se doporučuje provést 2 testy v rozestupu 3 měsíců. Negativní výsledky krevních testů u pacientů s podezřením na celiakii by neměly bránit lékaři v provedení dalších doplňujících testů, které mohou celiakii potvrdit či vyloučit.

  1. Biopsie tenkého střeva: nezbytnost

Diagnózu celiakie lze správně odhalit pouze tehdy, pokud jsou skutečně prokázány změny tenkého střeva typické pro celiakii (přítomnost lymfocytů ve sliznici, různý stupeň vilózní atrofie). Odběr vzorku tenkého střeva se u dospělých provádí při gastroskopii. Vzorky získané biopsií jsou proto zkoumány pod mikroskopem, aby se zjistily změny typické pro onemocnění celiakií.

Je třeba si uvědomit, že celiakie je na celý život. Vzdorovat jí lze výhradně nepřerušovanou bezlepkovou dietou.

Genetické testování (geny HLA)

Testování genů (HLA) je užitečnou pomůckou v případě, kdy je diagnóza celiakie nejasná. K této situaci může dojít v případě, kdy jsou výsledky rozboru krve či vzorků biopsie tenkého střeva nejasné, případně tehdy, pokud před vyšetřením nebyl lepek konzumován v dostatečné míře. Genetický test může být následně proveden buď dalším rozborem krve, nebo odběrem vzorku bukálním stěrem (stěr vzorku sliznice z vnitřní strany tváře). Takový test může provést váš ošetřující lékař, nejde o nic náročného.

Negativní výsledky testu pro HLA DQ2 a HLA DQ8 efektivně vyloučí diagnózu celiakie u více než 99 % pacientů.

Naproti tomu pozitivní test pouze indikuje dispozici (náchylnost) ke vzniku celiakie. K rozvoji celiakie dochází jen u 1 z 30 lidí, kteří mají pozitivní výsledky HLA DQ2 či HLA DQ8. Většina lidí s pozitivním výsledkem celiakii nikdy nedostane. Proto nelze genetické testování použít samostatně a vyvozovat rozhodnutí o zahájení léčby pouze na základě tohoto testu. Bezlepková dieta by měla být zahájen případně až po potvrzení celiakie pomocí biopsie tenkého střeva.

Vzhledem k tomu, že genetický test není závislý na příjmu lepku, tak může být použit i v době, kdy již byla započata bezlepková dieta. V případě negativních výsledků testování HLA DQ2 a HLA DQ8 lze celiakii hned vyloučit.

Doporučujeme, aby si každý s diagnostikovanou celiakií by si měl uchovat kopie všech výsledků testů (protilátky, genu a biopsie).

Pozor na šarlatánské metody léčby celiakie

V dnešní době, se můžete setkat zejména na internetu, s celou řadou „zaručených“ metod testování a léčby celiakie. Naprostá většina těchto alternativních metod nevychází z reálného vědeckého základu. Díky tomu mohou tyto praktiky být nespolehlivé až zdraví ohrožující.

Chcete-li si být opravdu jistí, zda se vás celiakie s bezlepkovou dietou opravdu týká, neváhejte se obrátit na svého ošetřujícího lékaře, který doporučí postup dalšího vyšetření.

Co vám přinese diagnostika celiakie?

Jelikož je celiakie vážným zdravotním stavem s celoživotními důsledky, tak je správná diagnóza zcela zásadní. Bezlepkové stravování zásadně vstupuje do celého života člověka a vyžaduje kompletní změnu životního stylu. Je třeba dbát na nové skutečnosti, více si všímat složení potravin a nápojů, „nehřešit“ v provozovnách rychlého občerstvení atp.

Právě z těchto důvodů by zavedení bezlepkové diety mělo předcházet lékařské vyšetření a jasná diagnóza či vyloučení celiakie.

Ať tak či tak, pomocí vyšetření získáte jen výhody, které lze shrnout do těchto 4 bodů:

– Striktní dodržování bezlepkové diety má pozitivní vliv na zdraví díky snížení dlouhodobých zdravotních rizik spojených s celiakií. Lidé s řádně lékařsky diagnostikovanou celiakií spíše dodržují správné dietní návyky, což je pro udržení zdraví potřeba.

– Během vyšetření vedoucích ke stanovení diagnózy celiakie si mj. ověříte, zda jsou příznaky skutečně způsobeny celiakií či z jiné příčiny.

– Celiakie je onemocněním s genetickou dispozicí. Diagnóza proto může mít důsledky i pro další členy vaší rodiny. Pokud jste celiak, měli by testy na celiakii podstoupit i vaši blízcí.

– Diagnostika celiakie by se měla zaměřit i na doprovodné projevy, mezi něž patří třeba osteoporóza nebo autoimunitní onemocnění.

Bližší informace o celiakii vám podá váš ošetřující lékař, případně specializovaná pracoviště se zaměřením na výživu, která najdete napříč celou Českou republikou. Pokud potřebujete poradit a máte podezření, že by se celiakie mohla týkat i vás, určitě se obraťte v první řadě na svého lékaře.

Tipy, jak bezlepkovou dietu zvládat v běžném životě, najdete i na tomto webu www.bezlepek.cz nebo na facebookovém profilu projektu www.facebook.com/bezlepek.

5 základních pravidel diagnostiky celiakie:

  • symptomy se velmi liší, jejich průběh není u všech lidí stejný,
  • před vyšetřením na celiakii nedržte bezlepkovou dietu,
  • správná diagnóza je základním kamenem úspěšné léčby,
  • provedení vyšetření a testů na celiakii je snadné,
  • v první řadě se obraťte na vašeho ošetřujícího lékaře.

Kluby celiaků

Klub celiakie Brno

http://www.klubceliakie.cz/

Klub celiakie pro Ostravu a Moravskoslezský kraj, z.s.

http://www.kco-msk.cz/

Celia club Plzeň

http://celiaclubplzen.webnode.cz/

Celia o.s. – Liberec

http://www.celia-zbl.cz

Sdružení Jihočeských celiaků

http://www.celiakie-jih.cz/